Hospitalisace či operace pro jiné zdravotní problémy
Pacient s RS by měl vždy upozornit lékaře, který ho ošetřuje pro nějakou jinou, zvláště akutní chorobu, že má RS nebo že je pro ni léčen. Seznam léků, které užívá, by měl vždy mít u sebe i s příslušným dávkováním. Stejně tak by měl u sebe mít kontakt na svého ošetřujícího lékaře. K hospitalizaci pro jiné obtíže by měl mít vždy dostatek všech léků s sebou, např. chirurgické pracoviště nemá myorelaxancia typu Baclofenu, Sirdaludu či Myolastanu, nemusí mít Imuran ani další léky, které pacient užívá.
Akutní onemocnění
Dojde-li k akutnímu onemocnění, které vyžaduje chirurgický výkon neodkladně, je před výkonem nutno podat kortikoidy či zvýšit jejich dávku, pokud je jimi pacient léčen dlouhodobě. I v pooperačním období by mělo po několik dnů podávání kortikoidů pokračovat. Je tomu tak proto, že i za normálních okolností je u pacientů s RS odpověď nadledvin na stres většinou nedostatečná, proto zřejmě po stresových situacích, jakou například zátěž operací nebo infekcí bezesporu je, dochází často ke zhoršení RS nebo přímo k vývoji ataky. Podání kortikoidů v této situaci tuto možnost přinejmenším zmenšuje. Vždy by se mělo dbát i na příjem dostatečného množství tekutin a prevenci infekce. Pokud šlo o operaci v infekčním terénu, vždy musí být podána antibiotika v dostatečné dávce ještě před výkonem.
Plánovaný operační zákrok
Plánovaný operační zákrok je nutné provádět vždy v situaci, kdy je RS stabilizovaná, v odstupu alespoň několika týdnů od poslední ataky, v době, kdy je pacient na minimální terapii. Mírné zvýšení kortikoidů (přibližně 1 - 3 dnů před zákrokem a 3 - 5 dnů po zákroku) je i zde nutné, protože pro nadledviny půjde opět o stres. V případě předpokládaného infekčního terénu (kterým je například vytržení zubu) je třeba podat antibiotika 24 hodin předem.
Zákroky v celkové anestezii
Celková anestezie by měla být co nejkratší a nejšetrnější. Pokud je to možné, dáváme přednost svodné nebo místní anestezii.
Zákroky v místním znecitlivění
Není žádných námitek kromě případné alergie na anestetika.
Infekční onemocnění
Každá začínající virová infekce by hned při prvních příznacích měla být léčena nesteroidními antirevmatiky (Paralen, Ibuprofen), pokud dojde k rozvoji onemocnění, měla by být podávána co nejdříve širokospektrá antibiotika. Je-li pacient dlouhodobě na steroidech, měl by si na začátku infektu (v případě bakteriálního až po nasazení antibiotik) zvýšit dávku Prednisonu na 15 - 20mg denně a klesat po zlepšení infektu pomalu na původní dávku. Je to opět proto, aby se se stresem, který infekce představuje, nadledviny snáze vyrovnaly. Rekonvalescence by měla být dostatečně dlouhá.
Pro hospitalizace kvůli jakémukoliv onemcnění platí pravidla uvedená výše navíc s nutností rehabilitační aktivity, aby nedošlo ke zhoršení hybnosti díky nedostatku fyzické aktivity. Stejně tak duševní aktivita by měla být povzbuzována čtením, sledováním televize, komunikací s návštěvami, luštěním kvízů, v nejlepším případě studiem (například cizího jazyka) .
Při zhoršení stavu základního onemocnění na jiném, než neurologickém oddělení nemocnice, by měl být kontaktován ošetřující lékař pacienta, který vede jeho léčbu RS.
