Těhotenství

Léta se tradovalo, že pacientka s RS by neměla mít děti. Vycházelo se při těchto doporučeních ze známé skutečnosti, že ataky se často objevují po porodu. V době, kdy neexistovala účinná léčba, se mohlo stát, že matka zůstala invalidní po narození dítěte a nebyla schopna se o něj dostatečně postarat.

Dnes už máme přesnější představu, jak tomu je. Těhotenství samo je stav, kdy imunitní systém matky musí tolerovat přítomnost plodu, na jehož tkáních jsou i znaky otce. To je zajišťováno řadou imunologických mechanismů, z nichž známe jen některé. Jedním z nich je například interferon tau, velmi podobný interferonu beta, který se používá v léčbě RS. Interferon tau je vytvářen placentou. Proto také nepochybně dochází v průběhu těhotenství k menšímu počtu atak, než mimo ně. Organismus se však vrací po porodu rychle do původního stavu. A tehdy se může stát, že návrat je ne zcela dokonale koordinovaný a přestřelí do stavu imunitní intolerance. A právě v této době může dojít k rozvoji ataky. Určitě se na vzniku ataky podílí ještě další faktory - vyčerpání, stres, nedostatek spánku, nová neočekávaná námaha.

Vzhledem k tomu, že počet atak je během těhotenství snížen, je jejich nárůst po porodu jen zdánlivý - počítáno za rok, v němž žena prožila těhotenství, porod a tři měsíce po porodu, se počet atak většinou neodlišuje od roku před těhotenstvím či po něm.

Je ale několik pravidel, která by měla být dodržena, aby těhotenství a porod ženu ohrozily co nejméně:

Mělo by jít plánované těhotenství, žena by neměla být příchodem dítěte zaskočena, naopak měla by na tuto situaci být připravena.
K těhotenství by mělo dojít ve stabilizované fázi nemoci, tedy ne tehdy, když se objevují dvě či více atak za rok. V tom případě je lépe nejdříve absolvovat alespoň roční intenzivní léčbu, a pak teprve těhotenství uvažovat.
Žena plánující těhotenství by měla mít dokonalé rodinné zázemí, tedy měla by mít jistotu, že bude-li si potřebovat odpočinout, bude vždy po ruce někdo, kdo na určitou dobu péči dítě a domácnost přejme (manžela, matku, sestřenici, tetu apod.)
Jakmile se objeví kdykoli po porodu sebemenší neurologické příznaky, je třeba, aby žena byla adekvátně léčena, podle tíže příznaků nejlépe nitrožilním podáním kortikoidů. V tom případě je třeba, aby přestala kojit, protože pro dítě by vysoká dávka kortikosteroidů byla nebezpečná. Je třeba zdůraznit, že matka v dobrém stavu je pro dítě důležitější než kojení. Rozhodování mezi rizikem a přínosem je tady na místě jako vždy při léčbě RS. Prodlužování kojení obecně nad 2-3 měsíce nepovažujeme za rozumné z hlediska zdravotního stavu matky, protože přece jen představuje vyčerpávání organismu. Pokud se matka rozhodne kojit déle, znamená to, že jednak nemůže být léčena a jednak musí velmi pečlivě dbát na příjem vápníku, aby nedošlo k rozvoji osteoporózy.
Pacientky, léčené před otěhotněním malou dávkou kortikoidů, mohou na této dávce zůstat po celou dobu gravidity, nebezpečné jsou náhlé změny (tedy i vysazení) léčby. Pokud byly léčeny azathioprinem, měl by tento lék být vysazen půl roku před plánovaným otěhotněním, tak jako kterékoli jiné cytostatikum. Pacientky léčené interferonem beta nebo glatiramer acetátem by teoreticky měly vysadit lék před otěhotněním. Protože k tomu však nemusí dojít ihned, hrozí zde nebezpečí určitého období bez léčby onemocnění, které bylo původně velmi aktivní. Může se tak stát, že plánování těhotenství je ohroženo příchodem nečekané ataky. Proto v praxi dáváme přednost tomu, aby pacientka vysadila tyto léky až v momentě, kdy si je jista tím, že je těhotná. Opět léčbu zahajujeme po ukončení kojení. Nebylo sice nikdy prokázáno, že by tyto léky byly v těhotenství nebezpečné, ve velkých dávkách na pokusných zvířatech však mohou vést k vyvolání potratů, proto jejich používání v těhotenství není nikde ve světě akceptováno.
Opakovaná těhotenství vždy zvyšují riziko zhoršení nemoci, protože hormonálních výkyvů a zátěže je pro imunitní systém více. Vždy by tedy žena měla pečlivě zvážit, zda je skutečně únosné mít tři či více dětí.

V zahraničí probíhá studie, v níž jsou matkám ihned od porodu jako preventivní léčba pro období, kdy je vznik ataky nejpravděpodobnější, podávány vysoké dávky imunoglobulínů (IVIG). Pokud tato léčba dokáže zbavit stresující období po porodu možnosti vzniku atak, bude to opět jedna z výher nad nemocí.