FB
Úvod > Únava

Únava

Únava je proces spouštěný odpovědí organismu na zátěž, který se projevuje poklesem výkonnosti a neschopností pokračovat v aktivitách, které ho vyvolaly. Je vyjadřována subjektivními pocity a zkušenostmi jedince. Je prokazatelná objektivními změnami registrovanými v souvislosti s fyzickou, psychosenzorickou a mentální aktivitou.

Únava je komplexní jev, na jehož vzniku se podílí celá řada příčin.

  1. Vznik únavy mezi motorickým centrem mozku a nervosvalovou ploténkou:
    • selhání řídícího mechanismu či přenosu nervového impulsu
    • porucha na nervosvalové ploténce
    • centrální inhibice jako ochranný faktor před přetížením
    • nedostatek mediátorů
    • snížená metabolická aktivita center CNS
    • poruchy cirkadiánní rytmicity
    • nerovnováha mezi tzv. motor output a motor input
  2. Vznik únavy při energetických pochodech ve svalovém vlákně
    • nedostatečná dodávka energetických zdrojů nutných ke kontrakci
    • nedostatek kyslíku
    • kumulace metabolitů
    • tzv. proton load
  3. Vznik únavy při nesouhře aktinu a myosinu
    • nedostatek kalcia
    • nedostačující reakce sarkoplazmatického retikula při opakovaných kontrakcích
    • porucha transportu kalcia
  4. Podíl únavového receptoru na vzniku únavy (jeho existence nebyla zatím prokázána).
  5. Vznik únavy jako následek dekondice.
  6. Vznik únavy při určitém stupni opotřebení materiálu.

Únava u neurologických onemocnění

U roztroušené sklerózy mozkomíšní, postpolio syndromu, Parkinsonovy nemoci, chronického únavového syndromu se únava vyskytuje velmi často a výrazně omezuje společenský život, práceschopnost a vykonávání běžných denních aktivit nemocných.

Je pociťována jako zvýšená únavnost, ztráta energie, vyčerpání. Je nutné ji odlišit od příznaků deprese (ztráta sebeúcty, pocity beznaděje) a slabosti končetin.

Na patogeneze u neurologických onemocnění se podílí:

  • Imunologické mechanismy (vliv pro zánětlivých cytokinů na indukci pomalých spánkových vln, vliv cytokinů aplikovaných farmakologicky na vznik únavy, myalgií a neuropsychiatrických příznaků).
  • neuroendokrinní mechanismy (abnormality v hypotalamo - pituitární ose vyvolají zhoršenou odpověď na stres, což může přispět ke vzniku únavy)
  • narušená psychofyziologická odpověď
  • dysfunkce v centrálním a periferním motoneuronu

Únava u roztroušené sklerózy mozkomíšní

Stejně jako u zdravé populace se únava u RS zvyšuje při nadměrné zátěži (jak fyzické, tak psychické), při dlouhodobé nečinnosti, během dne a při pokleslé náladě. Snižuje se odpočinkem, spánkem, sexem. Liší se četností, závažností, chronickým trváním, snazší možností vzniku a ovlivnitelností zevními podmínkami (především zvýšenou teplotou), vlivem na vykonávání psychických i fyzických aktivit.

Únava bývá u třetiny až poloviny nemocných s RS popisována jako jeden z prvních příznaků onemocnění, jako předzvěst nebo vedoucí příznak exacerbace onemocnění. V případě lokalizace zánětu v periventrikulární bílé hmotě se ataka nemusí projevit na neurologických funkcích, ale pouze únavností a sníženou výkonností.

Únava je subjektivní příznak, který je u nemocných s RS vysoce zastoupen. Je přítomen u 76 - 92% případů. Chronická únava více postihuje ženy, u RS je mezi oběma pohlavími zastoupena stejně. Únava je nemocnými s RS považována za jeden ze tří nejzávažnějších příznaků, v 75% významně omezuje vykonávání aktivit doma i v práci. Únava u RS má chronický charakter. 66% nemocných trpí únavou déle než 2 měsíce, 39 - 69% denně. Dlouhodobou únavou během dne jsou více postiženi muži. Únava se během dne zvyšuje. Nemocní s nižším stupněm disability (dle KEDSS) ji považují za jeden z nejzávažnějších příznaků. Únava se s délkou trvání onemocnění zvyšuje, nemocní ji však již nepovažují za jeden z nejzávažnějších příznaků. Únava u chronických onemocnění zvyšuje věkem, u nemocných s RS nebyla závislost na věku prokázána. Nejméně se vyskytuje u nemocných s relaps-remitující formou RS, nejvíce u progresivních forem. Je zvyšována spasticitou, bolestí, depresí, poruchami rovnováhy.

U nemocných s RS se setkáme s normální únavou (vzniká jako reakce na přemáhání), neuromuskulární únavou (způsobená poruchou nervového vedení, velmi dobře reaguje na odpočinek), únavou doprovázející depresi a celkovou únavností projevující se malátností a spavostí (pravděpodobně způsobené biochemickou nerovnováhou v mozku). Každý typ únavy vzniká na základě specifických patofyziologických mechanismů a vyžaduje vhodný terapeutický přístup.

Příčina vzniku únavy u RS je multifaktoriální

  1. Primární příčiny únavy u RS
    • snížený metabolismus frontálního laloku,
    • přerušované vedení demyelinizovaným axonem,
    • porucha náboru alfa motoneuronu,
    • abnormální koaktivace agonistů a antagonistů,
    • mediátory zánětu
  2. sekundární příčiny únavy u RS
    • dekondice
    • respirační svalová slabost,
    • bolest
  3. fyzický zdravotní stav
    • komorbidita (24 - 37% lidí trpí chronickou únavou, která asociuje například s infekčním onemocněním, anémií, hypo, hyperthyroidismem, kardiovaskulárním, pulmonálním, ledvinovým, jaterním onemocněním),
    • iatrogenní příčina (vliv analgetik, antikonvulziv, antidepresiv na vznik únavy)
  4. psychický zdravotní stav (stres, úzkost, deprese)

    U pacientů s RS je výskyt depresivních poruch vyšší než v ostatní populaci obecně i než u pacientů s různými chronickými interními či neurologickými onemocněními. Depresivní porucha je patologická porucha nálady neodpovídající okolnostem, projevující se skleslou náladou, snížením energie a aktivity. Deprese může být reakcí na onemocnění, přímým důsledkem chorobného procesu, vedlejším účinkem medikace, samostatným koincidujícím onemocněním - většinou je však její výskyt podmíněn multifaktoriálně. Vztah mezi depresí a únavou byl již prokázán.

  5. poruchy spánku (primární, sekundární)

    Poruchy spánku jsou u RS nemocných třikrát častější než u zdravé populace a mohly by se podílet na vzniku únavy tohoto onemocnění. Setkáváme se u nich s vysokou četností nočního probouzení, dlouhou dobou usínání, s nutností brát léky na spaní (44%), neklidným spánkem, pocitem neodpočinutí po běžném spánku, vysokou četností denního spánku (53 - 63%), krátkou dobou nočního spánku (5,6 hodin), spánkovým apnoickým syndromem, periodickými pohyby končetin ve spánku. Specifická porucha spánku u osob s RS nebyla prokázána. Na jejich vzniku se podílejí poruchy cirkadiálních rytmů, poruchy vedení akčního potenciálu pravděpodobně související s funkční lézí projevující se periodickým pohybem končetin a nočními spasmy, jednotlivé příznaky (například na poruchu usínání a vybavování snů může mít vliv sexuální dysfunkce, na nočním probouzení s pocitem ospalosti po probuzení se může podílet deprese, na četnosti nočního probouzení se nejvíce podílejí urologické potíže, dále úzkost, deprese, zvýšený tonus svalů a bolest, minimálně spánková apnea a periodický pohyb končetin.

  6. normální únava vznikající jako reakce na přetížení
  7. prostředí

    Fyzikální, sociální a kulturní prostředí má na vzniku únavy významný podíl, přestože zatím nebyl jednoznačně prokázán. Ze zevních vlivů je oproti zdravé populaci a lidem s onemocněním, kde také dominuje únava (například SLE, CFS), nejvýznamnější vliv teploty. Tepelná senzitivita (zvýšená teplota blokuje vedení demyelinizovaného axonu a tím dochází ke zvýraznění příznaků, včetně únavy - 118) je přítomná u 60 - 90% osob s RS. Naopak vliv chladu na únavu u RS je sporný. Podle některých prací má pozitivní vliv, podle jiných nemá signifikantní význam.

Vzhledem k množství potenciálních příčin vniku a typům únavy u RS by měl být přístup k ovlivnění únavy komplexní

  1. změna režimu
    • spánek a odpočinek během dne
    • změna úrovně aktivity doma a v práci
  2. změna dietních a stravovacích návyků
    • rovnováha makroživin: poměr mezi bílkovinami a sacharidy řídí uvolňování glukagonu a inzulinu a má vliv na vytvoření "dobrých" eikosanoidů - podporují imunitní odpověď, působí protizánětlivě, snižují citlivost receptorů pro bolest, snižují únavu
    • pití kofeinových nápojů
  3. farmakologická léčba
    • ovlivnění vlastního onemocnění
    • potlačení zánětů
    • symptomatická terapie deprese, bolesti, spasticity, třesu
    • cílené ovlivnění únavy - amantadin (agonista dopaminu), pemolin (stimuluje CNS)
  4. psychoterapie
    • ovlivnění úzkosti
    • ovlivnění deprese
    • naučení zvládání stresů
  5. ergoterapie
    • volba energii šetřící strategie
    • volba pomůcek ulehčujících vykonávání ADL
    • úprava prostředí
  6. fyzioterapie
    • symptomatická léčba spasticity, bolesti, poruch rovnováhy, třesu, svalové slabosti, poruch dýchání
    • ovlivnění dekondice
    • chladová terapie
MaRS 2016 Drobnomalby Remus

Dárcovská SMS

Pokud chcete pomoci pacientům s roztroušenou sklerózou, pošlete na tel. číslo 87777 sms ve tvaru:

DMSmezeraIMPULS

Pokud chcete pomáhat pacientům roztroušenou sklerózou po celý rok, pošlete sms ve tvaru:

DMSmezeraROK
mezeraIMPULS

Po dobu 12 měsíců se z čísla Vašeho mobilního telefonu strhává jednou měsíčně finanční částka 30,- Kč. Cena jedné DMS je 30,- Kč. Službu DMS zajišťuje Fórum dárců.

Darujte platební kartou

Pokud preferujete jiné způsoby platby, například převodem na účet, nebo paysec, prosím iniciujte platbu z našeho profilu na Darujspravne.cz, který nám pomáhá s realizací online a mobilních plateb.

Darujtespravne.cz

Podpořte nás

Pokud byste nám chtěli vyjádřit svou podporu, pošlete nám příspěvek na následující účty u Komerční banky:

běžný účet:
19-2833670227/0100

IBAN:
CZ5 401 000 000
192 833 670 227

 

Kudyznudy.cz

 

Medical Tribune

Vše o roztroušené skleróze

Kdo jsme a co děláme?

Impuls vznikl za účelem podpory projektů zabývajících se zajištěním komplexní a kvalitní léčby, výzkumem a osvětovou činností demyelinizačních onemocnění, především roztroušené sklerózy mozkomíšní

CANF