Sekundárně progresivní roztroušená skleróza (SPRS) představuje významnou fázi vývoje roztroušené sklerózy, kterou je však často obtížné přesně diagnostikovat. Studie, provedená v pěti evropských zemích, využila objektivních klasifikátorů ke zjištění podílu a charakteristik SPRS v jednotlivých registrech pacientů s roztroušenou sklerózou, včetně národního registru ReMuS. Zjištění naznačují, že SPRS může být v těchto registrech systematicky poddiagnostikována. Tento článek přináší podrobné srovnání metod používaných pro klasifikaci SPRS a jejich výsledky v každém ze zapojených registrů.
Forsberg, L., Spelman, T., Klyve, P., Manouchehrinia, A., Ramanujam, R., Mouresan, E., Drahota, J., Horakova, D., Joensen, H., Pontieri, L., Magyari, M., Ellenberger, D., Stahmann, A., Rodgers, J., Witts, J., Middleton, R., Nicholas, R., Bezlyak, V., Adlard, N., Hach, T., Lines, C., Vukusic, S., Soilu-Hänninen, M., van der Walt, A., Butzkueven, H., Iaffldano, P., Trojano, M., Glaser, A., Hillert, J., SPMS Research Collaboration Network (2023). Proportion and characteristics of secondary progressive multiple sclerosis in five European registries using objective classifiers. In Multiple Sclerosis Journal – Experimental, Translational and Clinical (Vol. 9, Issue 1, p. 205521732311535). SAGE Publications. https://doi.org/10.1177/20552173231153557 PMID: 36816812
Abstrakt
Úvod: Určení diagnózy sekundární progresivní roztroušené sklerózy (SPRS) může být obtížné a podíl osob se SPRS se liší mezi jednotlivými analýzami. Objektivní metoda pro klasifikaci průběhu onemocnění může poskytnout lepší odhad relativního podílu relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) a SPRS a může identifikovat situace, kdy je SPRS podreportována.
Materiály a metody: Data byla získána od 61 900 pacientů s roztroušenou sklerózou z registrů RS v České republice, Dánsku, Německu, Švédsku a Spojeném království (UK), včetně data narození, pohlaví, roku konverze na SPRS, návštěv s hodnocením na rozšířené škále disability (EDSS), data počátku onemocnění RS a data diagnózy RS, relapsů a použití léčby modifikující onemocnění (DMT). Zahrnuli jsme pacienty s RRRS nebo SPRS s alespoň jednou návštěvou mezi lednem 2017 a prosincem 2019, pokud pacient dosáhl věku alespoň 18 let. Použili jsme tři objektivní metody: Soubor kritérií pro zahrnutí do klinických studií SPRS („kritéria EXPAND“) upravených pro prostředí klinické praxe, upravenou verzi algoritmu MSBase a nedávno publikovaný algoritmus založený na rozhodovacím stromu.
Výsledky: Klinicky určený podíl SPRS se pohyboval od 8,7 % (Česko) do 34,3 % (UK). Objektivní klasifikátory odhadly podíl SPRS od 15,1 % (Německo podle kritérií EXPAND) do 58,0 % (UK podle metody rozhodovacího stromu). Kvůli různým požadavkům na počet EDSS hodnocení se klasifikátory lišily v podílu, který byly schopny klasifikovat; od 18 % (UK podle algoritmu MSBase) do 100 % (algoritmus rozhodovacího stromu pro všechny registry). Objektivně klasifikovaní pacienti se SPRS byli starší, konvertovali na SPRS později, měli vyšší EDSS při indexovém datu a vyšší EDSS při konverzi. Více objektivně klasifikovaných pacientů se SPRS bylo na DMT ve srovnání s klinicky diagnostikovanými pacienty.
Závěr: SPRS se jeví jako systematicky poddiagnostikovaná v registrech RS. Reklasifikovaní pacienti byli častěji na DMT.
Celý článek si můžete v angličtině přečíst na webu časopisu Multiple Sclerosis Journal – Experimental, Translational and Clinical.
